► Celý článek a podcast| zdroj: Rozhlas.cz
Také jste slyšeli o tom, že modré světlo z televizorů, počítačů nebo mobilních telefonů škodí zdraví? Mluví se o poruchách spánku, ale například i o riziku slepoty. Co je pravda? A co mýtus? Na úvod je dobré vysvětlit fungování biologických hodin.
Mnohé děje v lidském těle se odehrávají v pravidelných rytmech, které se řídí svými vnitřními hodinami. Každé lidské tělo má takové biologické hodiny hned několikery. Centrální máme umístěny v mozku a další pak v jednotlivých orgánech. Různí lidé mají tyto hodiny nastaveny různě, někdo na cyklus o něco kratší než 24 hodin, jiný naopak na úsek o něco delší. Proto se správný chod centrálních biologických hodin našeho těla seřizuje ve vztahu k délce denního světla. Tyto centrální hodiny pak v těle fungují jako jakýsi dirigent vůči biologickým hodinám jednotlivých orgánů, které si pak můžeme představit jako hudebníky orchestru.
Rozhozené biologické hodiny
Pokud se naruší vztah centrálních biologických hodin a jednotlivých vnitřních orgánů, může to vést k řadě onemocnění. Toto „rozhození“ může krátkodobě způsobit například časový posun v důsledku letu přes několik časových pásem. Dlouhodobě může k narušení vnitřních biorytmů dojít například v případě práce na směny. Chronobiologové upozorňují, že tzv. desynchronizace neboli narušení vztahu mezi centrálními biologickými hodinami, vnitřními orgány a vnějším časem je rizikovým faktorem pro vznik celé řady onemocnění, například pro poruchy spánku, deprese, nemoci srdce a cév nebo pro vznik některých typů nádorů.
V roce 2010 dokonce Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila dlouhodobou práci na noční směny mezi pravděpodobné karcinogeny skupiny 2A. Řada studií našla u směnné noční práce vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, některé studie pak rizika vzniku rakoviny prostaty, tlustého střeva a endometria.
Modré světlo jako pomocník dirigenta…
Vědci, kteří zkoumají lidské biorytmy, zjistili, že v synchronizaci mezi okolním světem a centrálními biologickými hodinami v mozku hraje významnou (i když patrně ne výlučnou) roli modré světlo, které je běžnou součástí přirozeného denního světla, a to zejména po ránu. Pro udržení správného denního (neboli cirkadiánního) rytmu je důležitý hormon melatonin. Ten se ve zvýšené míře v organismu začíná vylučovat s klesající intenzitou světla a prodlužující se vlnovou délka světla.
Za přirozených podmínek tedy v podvečer při západu slunce, přičemž nejvyšší hladiny v těle dosahuje mezi 3. a 5. hodinou ranní. Podle chronobiologů světlo o vlnové délce 440 až 500 nanometrů narušuje sekreci malatoninu, a proto je ranní světlo signálem pro seřízení centrálních biologických hodin v mozku
…i jako příčina narušení biorytmu
Problém však nastává ve chvíli, kdy používáme zdroje umělého světla s významnou složkou modrého světla v době, kdy už to přirozené slábne nebo mizí, tedy večer nebo dokonce v noci. Modré světlo v takovém případě totiž může zpozdit naše biologické hodiny, protože organismu vysílá falešný signál podobný úsvitu dne.
Elektroluminiscenční diody nebo LEDky (z anglického light-emitting diode) znamenaly převrat v osvětlovací technice. V porovnání s klasickou žárovkou dosahují totiž mnohem vyšší účinnosti přeměny elektrické energie ve světelnou, navíc jsou mechanicky odolné, levné z hlediska nákladů na výrobu a mají dlouhou životnost. Proto se dnes využívají jak k osvětlování interiérů, tak pro veřejné osvětlení. Ale setkáváme se s nimi také u televizních obrazovek nebo displejů počítačů, tabletů, mobilních telefonů a další elektroniky. K vytváření bílého světla se většinou používají právě modré LED v kombinaci s luminoforem, který modré světlo z části přeměňuje na žluté a z části ho propouští.
Ohrožuje modré světlo také zrak?
V roce 2018 byla zveřejněna studie, která vyvolala velký zájem veřejnosti a podle které by vystavení modrému světlu mohlo vést k poškození oka, a to v podobě urychlení tzv. makulární degenerace. To je časté onemocnění starších lidí, během kterého dochází k postupnému odumírání receptorů na sítnici oka. Tato nemoc bohužel postupně může vést až k slepotě. Nicméně odborníci v oblasti očního lékařství uvádějí, že na rozdíl od kouření, vysokého krevního tlaku nebo nadváhy představuje běžné vystavení modrému světlu ze spotřební elektroniky zanedbatelné riziko makulární degenerace.
Prevence? Změna návyků nebo nové technologie
Abychom si biorytmy těla nenarušovali, doporučují odborníci nevystavovat se ve večerních a nočních hodinách modrému světlu a použít raději teplé žluté osvětlení.
Jinou možností je využití moderních technologií. V současné době jsou už k dispozici programy nebo aplikace, které jsou schopny upravovat světlo vaší obrazovky nebo displeje. V těchto aplikacích si můžete nastavit svou zeměpisnou šířku a zařízení pak podle denní doby mění teplotu světla vydávaného počítačem nebo mobilním telefonem.
