Expozice světlu v noci je spojena s rizikem psychiatrických poruch, zejména poruch nálady a chování
Mnoho poruch nálady, včetně deprese, bipolární poruchy a posttraumatické stresové poruchy, zahrnuje dle autorů poruchy spánku a cirkadiánního rytmu, které jsou často vyvolány nepravidelným vystavením světlu. Například používání elektroniky v noci může neúmyslně fázově posunout cirkadiánní rytmus a oddělit ho od přirozeného cyklu světla a tmy.
Konkrétně může vystavení světlu v noci, a to i v nízkém množství, výrazně potlačit produkci melatoninu, což může narušit vnitřní hodiny organismu. Cirkadiánní rytmy ovlivňují mozkové systémy, které regulují náladu a kontrolují emoce, neurotransmitery a systémy stresových reakcí. Také regulují uvolňování glukokortikoidů, stresových hormonů z nadledvinek, které obvykle dosahují maxima ráno a během dne klesají. Správná regulace glukokortikoidů je klíčová pro zvládání stresu a její narušení je spojeno s různými poruchami nálady, přičemž zvýšená hladina kortizolu (hyperkortizolemie) byla pozorována u některých pacientů s těžkou depresí.
Jedním z nejčastějších dopadů vystavení nočnímu osvětlení je narušení spánku.
Poruchy spánku jsou důležitým faktorem přispívajícím ke vzniku a udržování poruch nálady. U jedinců, kteří používali elektronickou čtečku (30-50 luxů) během 4 hodin před spaním, došlo ke zvýšení doby usínání a snížení ranní bdělosti. Tyto příznaky souvisely s výrazným potlačením melatoninu. Spánek a emoční regulace spolu úzce souvisejí a narušení spánku je proto jedním z mechanismů, jimiž se noční světlo podílí na zhoršené náladě.
Studie uvádí, že kromě narušení spánku může noční světlo nepřímo ovlivňovat náladu tím, že zasahuje do procesů, jako jsou mozková plasticita, neurotransmise, hormonální sekrece a genová exprese. Tyto procesy jsou řízeny cirkadiánními rytmy a jsou citlivé na změny denního světelného cyklu.