Modrá spektrální složka světla zvyšuje kognitivní funkce, zejména pozornost a výkonné funkce.
Výsledky výzkumů prokázaly, že účinky modrého světla na kognitivní výkonnost jsou zvláště výrazné u úkolů vyžadujících pozornost a výkon. Mechanismy těchto účinků souvisejí s vnitřně fotosenzitivními gangliovými buňkami sítnice, které jsou obzvláště citlivé na modré spektrum světla a přímo ovlivňují cirkadiánní systém a kognitivní procesy. Studie ukázaly, že při expozici modrému světlu dosahovaly osoby výrazně lepších výsledků v subjektivních i objektivních EEG měřeních pozornosti než při jiných světelných modalitách. Prokognitivní účinek modrého světla potvrdily i studie zkoumající kognitivní aktivitu pomocí evokovaných potenciálů (ERP) P300, kde modré světlo zvýšilo amplitudu P300, zatímco světlo s delšími vlnovými délkami tento efekt neprokázalo.
Modré světlo potlačuje tvorbu hormonu melatoninu a narušuje tak přirozené fungování cirkadiánních rytmů, pokud je mu člověk vystaven večer a v noci
Problém nastává, pokud je lidský organismus vystaven modrému světlu také ve večerních a nočních hodinách. Bylo zjištěno, že modré světlo narušuje cirkadiánní rytmus, ovlivňuje neuroendokrinní systémy a přispívat k rozvoji civilizačních chorob, jako je obezita, diabetes, deprese či rakovina. Večerní expozice umělému světlu navíc potlačuje syntézu melatoninu a ovlivňuje elektrickou aktivitu mozku během spánku.