Potkani experimentální skupiny byli 28 dní, 12 hodin denně vystaveni škodlivému modrému světlu odvozenému od diody (LED) o vlnové délce 450 nm a intenzitě 1000 luxů, zatímco kontrolní skupina potkanů byla po stejný časový úsek vystavena bílému světlu o intenzitě 400 luxů.
Dlouhodobá expozice škodlivému modrému světlu vedla ke snížení stability slzného filmu
V experimentu byl analyzován parametr TBUT (tear film breakup time), který hodnotí stabilitu slzného filmu a je využíván při diagnostice suchého oka. Po 28 dnech měla skupina vystavená modrému světlu výrazně kratší TBUT než na začátku, přičemž kontrolní skupina také vykazovala zkrácení TBUT, ale skóre modré skupiny bylo výrazně horší.
Expozice modrému i bílému světlu zapříčinilo změny na povrchu oka a v rohovkovém epitelu
Změny na povrchu očí byly hodnoceny pomocí fluoresceinového barvení rohovky, které odhaluje porušení epitelu. U skupiny vystavené modrému světlu bylo skóre barvení vyšší již 14. den a tento trend pokračoval až do posledního 28. dne. Kontrolní skupina vykazovala zvýšené barvení až po 28 dnech. Tyto výsledky naznačují výrazně vyšší poškození epitelu rohovky při dlouhodobé expozici modrému světlu. U modré skupiny byla také zvýšená sekrece prozánětlivých markerů.
