Vystavení světlu v noci narušuje cirkadiánní rytmy, které mají zásadní význam pro lidské zdraví a pohodu, zároveň významně přispívá k výskytu poruch nálady v moderních společnostech, dokládá studie amerických vědců.

Informace o studii

✓ Nálada

Název:	Timing of light exposure affects mood and brain circuits
Autor:	T. A. Bedrosian, R. J. Nelson Laboratory of Genetics, Salk Institute for Biological Studies, La Jolla, CA, USA Department of Neuroscience, Behavioral Neuroendocrinology Group, The Ohio State University Wexner Medical Center, Columbus, OH, USA
Datum:	31. ledna 2017
Zdroj:	https://doi.org/10.1038/tp.2016.262
PDF:	Timing of light exposure affects mood and brain circuits.PDF

Stručné shrnutí

Američtí vědci z Ohia a Kalifornie ve svém článku shrnují a analyzují dosavadní vědecké poznatky o vlivu světla na lidský organismus a potvrzují, že expozice světlu v čase, kdy by člověk měl být přirozeně ve tmě, má výrazně škodlivé účinky na lidské zdraví. Zaměřují se zejména na dopady na lidskou psychiku a prezentují vědecký konsensus, že mnoho poruch nálady, včetně těžké deprese, bipolární poruchy a posttraumatické stresové poruchy, je charakterizováno narušením spánku a cirkadiánního rytmu, často způsobeným nepřirozenými a nepravidelnými světelnými cykly. Autoři také uvádějí, že vznik těchto poruch je způsoben narušením funkcí mozkových oblastí, které regulují emoce a náladu, v důsledku narušených cirkadiánních rytmů. Proto je nutné zohledňovat vlastnosti osvětlení, především jeho spektrálního složení a plynoucí biologické účinky při projektování osvětlení domácností a pracovišť podle doby, kdy se v těchto prostředích vyskytujeme.

Expozice světlu v noci je spojena s rizikem psychiatrických poruch, zejména poruch nálady a chování

Mnoho poruch nálady, včetně deprese, bipolární poruchy a posttraumatické stresové poruchy, zahrnuje dle autorů poruchy spánku a cirkadiánního rytmu, které jsou často vyvolány nepravidelným vystavením světlu. Například používání elektroniky v noci může neúmyslně fázově posunout cirkadiánní rytmus a oddělit ho od přirozeného cyklu světla a tmy.

Konkrétně může vystavení světlu v noci, a to i v nízkém množství, výrazně potlačit produkci melatoninu, což může narušit vnitřní hodiny organismu. Cirkadiánní rytmy ovlivňují mozkové systémy, které regulují náladu a kontrolují emoce, neurotransmitery a systémy stresových reakcí. Také regulují uvolňování glukokortikoidů, stresových hormonů z nadledvinek, které obvykle dosahují maxima ráno a během dne klesají. Správná regulace glukokortikoidů je klíčová pro zvládání stresu a její narušení je spojeno s různými poruchami nálady, přičemž zvýšená hladina kortizolu (hyperkortizolemie) byla pozorována u některých pacientů s těžkou depresí.

Jedním z nejčastějších dopadů vystavení nočnímu osvětlení je narušení spánku.

Poruchy spánku jsou důležitým faktorem přispívajícím ke vzniku a udržování poruch nálady. U jedinců, kteří používali elektronickou čtečku (30-50 luxů) během 4 hodin před spaním, došlo ke zvýšení doby usínání a snížení ranní bdělosti. Tyto příznaky souvisely s výrazným potlačením melatoninu. Spánek a emoční regulace spolu úzce souvisejí a narušení spánku je proto jedním z mechanismů, jimiž se noční světlo podílí na zhoršené náladě.
Studie uvádí, že kromě narušení spánku může noční světlo nepřímo ovlivňovat náladu tím, že zasahuje do procesů, jako jsou mozková plasticita, neurotransmise, hormonální sekrece a genová exprese. Tyto procesy jsou řízeny cirkadiánními rytmy a jsou citlivé na změny denního světelného cyklu.