Ve dnech 17. a 18. září 2024 se konal 3. ročník konference Světlo, který se poprvé se zaměřil i na světlo v interiéru. Byli jste tam? Ne? Nevadí, my ano, a rádi vám základní poznatky shrnujeme.
Program byl rozdělen do několika panelových bloků, zaměřených specificky na témata: veřejné, společenské a pracovní prostory, interiér, exteriér, integraci osvětlení v projektu či typy svítidel. My jsme se – nepřekvapivě – zaměřili na světlo v interiéru.
Výběr řečníků zahrnoval vědce a akademické pracovníky, architekty
a projektanty, představitele institucí či dodavatelů a výrobců osvětlení. Zastoupena byla známá jména: architekti Eva Le Petreuc, Roman Koucký či Josef Pleskot, výtvarnice Lucie Koldová či Petr Žák, odborník v oblasti světelné techniky.
Na akci panoval výjimečně příjemný dobrý duch na společné cestě za dobrým světlem. Spolupráce všech článků od počátku projektu a zařazení pojetí osvětlení mezi priority od startu navrhování interiérů budov byla jedním
z hlavních linek konference. Zdá se, že to není samozřejmostí a často se osvětlení řeší příliš pozdě, hlavním kritériem bývá cena a estetika, přitom jde především o pohodu, vitalitu a zdraví uživatelů.
Moment očekávání… a moment zklamání
V úvodním panelu zaznělo, že světlo ovlivňuje fyziologii, spánek, i hladiny hormonů jako serotonin a kortizol i o souvislosti světla s fyziologií organismů především v souvislosti se světelným znečištěním v noci.
Jak shrnuje Hynek Medřický: „V souvislosti s venkovním světelným znečištěním se už jednoznačně myslí na hmyz a další organismy v přírodě a konečně – pomalu
a nejistě – se začíná myslet i na světlem strádajícího člověka žijícího pod střechou.“
Odborníci v obecné rovině opakovaně zmiňovali nutnost při aplikaci osvětlení do exteriéru i interiéru zahrnovat biologické a fyziologické souvislosti, ale tohle přesvědčení se v následujících prezentacích moc neodrazilo. Nevizuální účinky světla byly v obsahu následujících prezentací zmíněny pouze nepřímo, sporadicky, či nepřesně.
Architekti: „Světlo je důležité. Jeho hlavní role je však estetická.“
Key Note speaker, světoznámá architektka Eva Le Peutrec shrnula, že ve svých projektech klade velký důraz na návrat přirozeného denního světla do interiérů budov, například skrze velká okna mrakodrapů, které navrhuje kolem celého světa.
Co ještě (ne)zaznělo:
- Architekti: světlo je důležité, hlavně z estetického pohledu. Architekti si uvědomují zásadní roli světla v interiéru a pro funkce organismů. Zaznělo, že normované množství světla 500 luxů v kanceláři nestačí. Ovšem světlo hodnotí především z pohledu estetiky; ohled na uživatele osvětlení pro práci a zdraví zazníval spíše mezi řádky a nijak důrazně.
- Opravdu? Kanceláře se mění v naše domovy a potřebujeme místa, kde se tak budeme cítit třeba jako na chatě. (Pozn. Spectrasol: Dělat během dne lidem z kanceláře obývák organismu ani výkonu neprospívá, zapomeňte na teplé světlo!)
- Nedostatek světla škodí zdraví, potvrzují zástupci hygieniků. Nedostatek přirozeného denního světla se hlavně u malých dětí projevuje na potížích se zrakem, který se v ranném věku vyvíjí, a kvalita světla je pro děti ještě důležitější, ve škole i doma. Špatné světlo se podepisuje na poruchách spánku a řadě civilizačních chorob.
- Dobré pracovní místo s dobrým světlem je tam, kde lidé dobře vidí
a dobře se cítí. Se světlem je to ovšem jako s teplotou v místnosti: každý to vnímá po svém. Důležitá je tedy individualizace osvětlení, aby bylo možné si dle vlastní preference či denní doby možno měnit intenzitu osvětlení.
V budovách má být více individuality a méně universality.
- Plnospektrální/biodynamické světlo? Co to je? O spektrálních vlastnostech světla či umělém světlu, které je schopno denního světlo napodobit, na konferenci nepadla ani zmínka.
Shrnuto: Jde to pomalu, ale jde to!
Z konference jednoznačně zaznívá uvědomění důležitosti přirozeného světla
v interiérech pro denní aktivity. Celý trh – světelní technici, hygienici, výrobci svítidel, akademici, architekti a projektanti – se na tom hlasitě shoduje. Trendem je tedy zajistit maximální přístup přirozeného světla do interiéru. To ovšem nestačí. Ať chceme nebo ne, člověk bude stejně více a více závislý na elektrickém osvětlení. Zatímco akademici, lékaři a hygienici jsou si vědomi biologických souvislostí, a mluví i o spektrálním složení jako klíčové vlastnosti světla pro jeho nevizuální účinky, mainstream světelného průmyslu si na tento fakt zvyká velmi pomalu. Zatím stále při volbě osvětlení rozhodují především design, energetika a cena. Spektrometr se zatím ve vybavení zástupců osvětlovacího průmyslu vyskytuje ojediněle.
Ale blýská se na lepší časy, informace o potřebě a potenciálu bio kvalit osvětlení jsou uváděny stále častěji, všichni velcí globální hráči mají již nějaké plnospektrální produkty a vznikají projekty, které přispívají k lepšímu povědomí o důležitosti tématu a přinášejí zkušenost uživatelů.
Jak říká Dan Jesenský, CEO Spectrasol: „Jde to pomalu, ale jistě, a my jsme rádi, že je nás, kdo prosazujeme lepší světlo blíže k přírodě, stále více. Rychlejšímu prosazování do realizace by pomohlo, kdyby akademická sféra, jež problematiku dlouhodobě zkoumá, aktivněji šířila svá závažná zjištění
a doporučení směrem k odborné i neodborné veřejnosti.“
V této souvislosti bychom rádi upozornili na nový dokument Mezinárodní komise pro osvětlování (Commission internationale de l’éclairage, CIE)
z 30.8.2024, jenž znovu zdůrazňuje nutnost brát nevizuální účinky světla v potaz, a upřesňuje jak na to. (Nebojte, i to vám shrneme.)
Více o 3. ročníku konference najdete zde.
